Očekávám těžký rok, rok a půl, a zdražování se mi zdá přehnané, říká ekonom Bezděk v rozhovoru pro iDNES.cz

Vladimír Bezděk je uznávaný ekonom a investor. Má zkušenosti z České národní banky i korporátu a byl expert na důchodovou reformu. Dnes stojí v čele investiční společnosti AVANT. Jak vnímá ekonomickou situaci v Česku, růst inflace i možnosti lidí zajistit se investicemi do fondů na penzi? Na tyto i další otázky odpovídal v exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz.

Nastalo něco, co si málokdo před rokem dokázal představit. Opět se ukázalo, že reálný život umí vždy překvapit. Zažíváme atypickou kombinaci inflačních šoků… Na nabídkové straně válka v naší blízkosti s dopadem na ceny potravin, ceny energií a výrobních surovin, které se postupně propisují do cen různého zboží a služeb. Z covidové minulosti naakumulované peníze mezi lidmi a stále velmi nízká nezaměstnanost podporují inflaci z poptávkové strany.

Nástroje centrální banky jsou stále stejné: úrokové sazby a měnový kurz. A také kredibilita centrální banky, aby trh věřil, že inflace na dnešních úrovních bude jen dočasný výkyv a neovlivní dlouhodobá inflační očekávání, která byla dlouhodobě ukotvena kolem 2 % ročně.

Inflační očekávání v české ekonomice je třeba srazit. Z různé – tzv. anekdotické – evidence se mi zdá, že na rozdíl od západní Evropy se v Česku nynější situace využila k vyššímu zdražení, než by příslušelo výše uvedeným faktorům. Inflační očekávání nejvíce ovlivní centrální banka, ideálně v součinnosti s vhodnou ekonomickou politikou vlády. Vláda může například podporovat nabídku a konkurenci ve výrobních a prodejních segmentech, zpružňovat trh práce, vhodně do ekonomiky včlenit migranty z Ukrajiny, nepodlehnout tlakům na plnou valorizaci inflace ve mzdách zaměstnanců veřejného sektoru, podporovat investice (z domácích i zahraničních zdrojů).

K omezení běžných výdajů dojde ve druhé půli tohoto roku a příštím roce tak trochu automaticky, jak na nás plně dolehnou vysoké ceny energií a inflace jako taková. V tomto smyslu očekávám těžkých následujících 12 až 18 měsíců. Pokud se tedy náhle neuklidní válečný konflikt na Ukrajině.

Myslím, že následující dva až tři roky budou výnosově pro transformované penzijní fondy poměrně úspěšné. Již začaly do svých portfolií nakupovat státní dluhopisy s výnosy šest a více procent ročně. Naopak fondy zaměřené na akciové trhy mohou v této době procházet značně volatilním vývojem. Obecně ale platí, že riziko je třeba vždy nepodceňovat a hodnotit v kombinaci s výnosem a likviditou investice.

Do akcií a podobných titulů se má investovat s dlouhodobým investičním horizontem. V něm počítáte i s tím, že přijdou krize a propady cen aktiv, ale jste připraven tyto propady tzv. „vysedět“, investice se nezbavovat. Pokud to celková ekonomická situace investorovi dovoluje, lze období propadu cen naopak využít k navýšení investic.

Těch 95 % platilo v roce 2005, kdy jsme na to v důchodové komisi poprvé veřejně upozornili. V posledních letech již důchodový systém nesleduji tak detailně, ale obávám se, že se diverzifikace zdrojů ve stáří příliš nezměnila. Proto je třeba spořit a investovat v době ekonomické aktivity, abychom ve stáří nedopadli jako generace dnešních penzistů.

Mladá generace by se měla naučit již od prvního „seriózního“ zaměstnání odkládat část (aspoň 5 % příjmu) do dlouhodobých investic. Udělat z tohoto automatický zvyk.

První půle tohoto roku byla obecně pro investiční trh složitým obdobím. Zejména kvůli válce na Ukrajině, dramatickému růstu cen energií a vysoké inflaci obecně. V tomto kontextu si ale investice do fondů kvalifikovaných investorů vedou stále velmi dobře. Potvrzuje nám to trvající zájem investorů zařadit fondy kvalifikovaných investorů do svých portfolií.

Jde o investiční příležitost s velmi flexibilní možností investování, ale s předpokladem schopností investora chápat a posoudit případná rizika spojená s takovou investicí. Škála investičních možností je zde velmi široká. Fondy pro kvalifikované investory umožňují investovat do cenných papírů, nemovitostí, obnovitelných zdrojů, energetiky, pohledávek, ale třeba i do uměleckých předmětů a dalších komodit, jako jsou například investiční mince.

Investory fondu by měli být pouze klienti, kteří mají dostatečné znalosti nebo takový kapitál, že je případná ztráta finančně neohrozí. Prvotní skupinou jsou jednak zakladatelé těchto fondů, kteří přinášejí hlavní investiční myšlenku fondu, vkládají vlastní business či projekty a také značné množství svého majetku nebo peněz. Případně jsou investory i jejich spolupracovníci či okruh blízkých přátel nebo obchodních partnerů. Druhou skupinou jsou externí investoři z řad občanů s běžným příjmem a normálním životem. Do FKI dnes investují například i učitelé, manažeři, živnostníci a jiní podnikatelé. Nebo třeba IT programátoři či lékaři… Nejde tedy o investiční příležitosti jen pro nejbohatší klientelu.

Stále totéž: Dobře si zvolit investiční mix. Investovat prostřednictvím FKI do těch oborů, kterým rozumím a mám k nim blízko. A diverzifikovat portfolio. Také nepodléhat panice a uvědomit si, že akcie FKI jsou středně až dlouhodobá investice, a tento investiční horizont skutečně respektovat. A samozřejmě dobře zasadit investice do FKI do celkového investičního portfolia investora. Tedy diverzifikovat i v této rovině.

V segmentu kvalifikovaných investorů bude podle mého názoru docházet k hledání investičních příležitostí, které omezují ztráty z inflace. V segmentu retailových investorů se obávám, že vlivem inflačních tlaků, skokovému růstu cen energií a zhoršování prognóz ekonomického růstu bude docházet k poklesu úspor domácností, a tudíž dojde ke snížení zájmu o investice.

Nejstabilnějšího zhodnocení dosahují dlouhodobě fondy zaměřené na nemovitosti, a to v rozmezí od 5 do 7 % p. a.. Akciové fondy za poslední roky překonávaly inflaci s průměrným výnosem přes 10 % p. a., s potenciálem zhodnocení při dlouhodobé investici v rámci AVANT Flex. Nicméně jsou velmi volatilní a za první pololetí letošního roku utrpěly ztráty.